Jeden takový „hasič“ (a mohl by snad být i jejich velitelem) byl i mým klientem. Neustále obtěžkán taškami plnými dokumentů, které bude potřeba ještě večer vytřídit, neustále ve shonu a se špatným svědomím, že zase něco nestihl. 

Stačilo málo: několik společných koučovacích sezení mu pomohlo zapracovat na organizaci času, prioritizaci, práci s diářem… V rámci budování návyku dokončování úkolů jsme se podívali na obsah jeho tašek. Můj klient s velkou radostí zjistil, že polovina věcí patří do skartovačky. Zbytek jsme rozdělili na tři hromádky: jedna stačila založit do šanonů (práce na chvilinku), druhou delegoval svým podřízeným (hotovo za dva dny) a třetí byly smlouvy určené k podpisu (vydělaly firmě několik set tisíc).

Když se potkáme, přiznává, že se mu občas ještě stane, že sem tam něco nestíhá. Ale už nechodí s nacpanými brašnami, s časem umí lépe hospodařit, je spokojenější a do „sdružení dobrovolných hasičů“ už by ho asi nevzali :)

Zázraky neumím, ale naučit vás vypořádat se s problémem věčného nestíhání ano – a stačí k tomu jen pár koučovacích sezení.